Od autora: Jaroslav Mašek

„…jací jsou Češi?“ 

„Přečti si komentáře.“

Katko, příští rok se určitě setkáme.

„Báro, neruším? Nechtěla by ses projít?“

„Vyberte si labuť a posaďte se.“

„Staňa, Eva a já? No těbůh!“

„Nemáte nějaké vyšší drobné?“

„Ani nižší.“

Věnováno Šárce

Vědět tak, co má v hlavě.

Věnováno Viki

„Viki, pro tebe.“

…

„Tak vidíš, tati.“

Povídka vznikla jako reakce na status Viki:

„Mame jsem koupil snezenky, hele. A tobe ne, haha! Na to mas jiny chlapy… Nemas? No tak mas mit!“

Věnováno autorce druhé a třetí věty.

„Tak čau.“

„Jaký čau? Na viděnou!“

Začalo sněžit a už nikdy nepřestalo.