„Prší už?“
„Obávám se, že ne,“ odpověděl jsem. „Ale v noci to určitě přijde.“
„To je škoda. Já se těšila, že až půjdu z práce domů, bude venku lepší vzduch.“
„Asi ne,“ neskrýval jsem, že bych si přál totéž.
Když jsem posbíral nákup, naposledy jsem se na ni podíval.
„Tak já ho jdu přivolat.“
Usmála se: „Tak dobře.“