Bezohledná samozřejmost: Messenger

Nad tmavým displejem stálo: Pro pořadové číslo stiskněte tlačítko.

Tlačítko jsem nikde neviděl, byl tam jen ten černý displej.

Stiskl jsem ho a ze zařízení vyjelo číslo 103. Chvíli jsem si ho prohlížel.

“Podnikáte?” oslovila mě žena, která vypadala jako tamní zaměstnankyně.

“Ne,” odpověděl jsem.

“Tak pojďte za mnou,” dodala a usadila se za nejbližším terminálem.

Sedl jsem si proti ní a čekal, až mě vyzve nějakou tou otázkou typu: co pro vás mohu udělat?

Místo otázky vzala do ruky svůj telefon a začala na něm něco psát.

‘Zdá se mi to nebo ne?’ ptal jsem se v duchu sám sebe. Asi si přes telefon jen ověřuje své přihlašovací údaje, ujišťoval jsem sám sebe.

Žena psala dál a já najednou věděl, že se mi to nezdá. Psala si s někým v Messengeru a nevypadalo to, že toho jen tak nechá.

“Promiňte, ale já odcházím. Klidně si piště dál a nenechte se rušit. Nebo… víte co? Zavolejte mi vašeho nadřízenéno. S takovouhle drzostí a bezohledností jsem se ještě nesetkal!” To už jsem skoro řval.

Žena na mě zírala a vypadala, že vůbec nerozumí, proti čemu se tak ohrazuji.

“Vaše telefonní číslo?” probudila mě rázem ze zamyšlení.

Řekl jsem jí ho.

Vyhledala si mě v systému a přitom neustále pokukovala po Messengeru na právě probíhající komunikaci.

“Vaše číslo účtu?” zeptala se po chvíli.

Řekl jsem jí ho.

Vložila jej do systému a mezitím třikrát zkontrolovala Messenger.

“Pořád tu na vás čeká tablet za šest korun,” zvedla oči od displeje.

“Tak to rovnou zrušte,” odpověděl jsem.

“Opravdu nechce pro někoho v rodině?”

“Podívejte, vy mně určitě nabídnete nějaké Lenovo a to já opravdu nechci.”

“Huawei.”

“No vidíte. Co takhle iPad?”

To ji zjevně pobavilo.

“Za dvacet tisíc?”

“Možná u vás za míň.”

“Tak velká firma nejsme, abychom mohli spolupracovat s Applem.”

“To je škoda.”

Vrátila se k údajům v počítači a nevynechala ani Messenger.

“To je všechno,” řekla po chvíli.

Měl jsem na ni ještě pár otázek.

“Jde o něco vážného?” Tím by se to možná vysvětlilo.

“Dobře, ale proč jste si tu komunikaci nevyřídila předtím, než jste mě oslovila?”

Ale neřekl jsem nic. Jen poděkoval a odešel.